Komentáře

1 Ley Ley | 1. března 2009 v 22:14 | Reagovat

Když jsem tohle četla, musela jsem se usmívat. Vyzařuje z toho taková.. Radost žití, krásných vzpomínek, že mě hned zaplavilo teplo na duši.. :)  Taky se bojím konce, bojím se nenaplnění svých snů... Sakra proč je ten život j tak  zatraceně krátký...

2 Pavůů Pavůů | Web | 2. března 2009 v 16:53 | Reagovat

Řeknu asi jediný ... Taky se bojím konce té "své knihy" ... A mám strach, že málo žiju, i když teď se to snad začínám učit :-)

3 Annie Annie | Web | 2. března 2009 v 17:44 | Reagovat

Zajímavé poznatky a moc by mě zajímalo, která z nich jsi ty. ;)

4 angel angel | Web | 2. března 2009 v 17:50 | Reagovat

musím říct,že si ěm rpvně vyděsila..ta věta o tom,že každá knížka má svuj konec ....Nenávidím šeči o budoucnosti,je to příliš děsivé...Ale,je krásné,že máž život tak ráda,závidím ti to :) Snad se jednou se svou minulostí smířím stejně jako ty :)

5 Jenn - admin Jenn - admin | 2. března 2009 v 20:55 | Reagovat

Já jsem ta uplně napravo:)) V puntíkatých kratáscích:P:D

6 Orion Orion | Web | 18. března 2009 v 21:25 | Reagovat

Vystihuješ, jako obvykle, moje myšklenky a pocity. Vystihuješ, jako obvykle , život.

Vzpomínky... V mým životě znamenají strašně, strašně moc. Bez nich... Bez nich by to přece nebyl život. Stejně je lidskej mozek pošahaně dokonalej a nedokonalej.. Vzpomínky..Ach jo.

7 Orion Orion | Web | 18. března 2009 v 21:27 | Reagovat

Jop a promin mou nenávštěvnost... Vůbec jsem nebyla na síti.

8 Zmražená Opice Zmražená Opice | Web | 19. března 2009 v 18:58 | Reagovat

Já si zas pořád pamatuju, jak jsem slavila své první narozeniny... Ale nevím, jestli si to pamatuju spíš díky fotce, kterou mám z toho  dne, nebo jestli si to vážně pamatuju.. No řekla bych, že si to pamatuju i díky té fotce, ale že bez ní bych na to taky nezapomněla :)

Nebo si pořád pamatuju, jak jsme všichni spali ještě na Slovensku v naší ložnici a táta přišel pozdě v noci a čímsi zvonil... A byl to bílej plyšovej pudl, a já mu říkala Pudlík a hodně hodně let to byl můj nejoblíbenější plyšák... A vždycky na školách v přírodě se všichni z něj mohli zbláznit, protože měl rolničku v ocasu, a jak jsem spala, tak jsem se i převalovala a rolnička hezky cinkala :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.