Kapitola 3. - Schopnosti králů

3. října 2008 v 21:33 | Jenn |  Inees Amy Allien Tü Elëindeel
UH, takžé... co k tomu říci?
Kapitola nepřibyla už pěkně dlouho a přitom ji mám napsanou ještě dýl. xD Nějak mě tahle povídka opustila, ovšem jako všechny předchozí. =( Už sem to po sobě nějaký ten pátek nečetla, takže omluvte mé chyby. ;)) I když pochybuji, že to někdo bude číst, ptž už sem nikdo nechodí.
Tak kdyžtak přidejte koment, díkec.

Běžela se převléknout do svého pokoje a potom rychle do stájí, kde na ni již Seledith čekal. Osedlala si Margaret, grošovanou klisnu, a nasedla do dámského sedu.
,,Kam pojedeme?'' Otázala se zvědavě.
,,Nech se překvapit, má milá,'' usmál se tajemně Seledith a pobídl koně do klusu. Inees tázavě pozvedla obočí a vydala se za Seledithem po pěšince pomalu stoupající do kopce.
Jakmile vyjeli kopeček, ocitli se na zalesněném prostranství. Stromy tu od sebe rostly v úctyhodné vzdálenosti, přesto tvořily nepropustný les. Tady jezdci pobídli zlehka své koně ke cvalu a povolili jim otěže. Koně, jakoby cítili svobodu, se potěšeně rozběhli a užívali si volnosti, které se jim dostávalo. Inees měla nutkání křičet. Byla tak šťastná a milovala tuto bezhlavou jízdu plnou osvobození, v němž ji nemohlo nic zastavit.
Vzrušeně pobízela klisnu lýtky a ta jí oplácela stále rychlejším tempem. Hříva jí vlála ve větru a na šíji se objevovaly první kapičky potu. Seledith a jeho bílý hřebec na tom byli podobně. Oba si plně užívali jízdy.
Vyjeli z lesa na širé louky, kde Inees dosud nebyla. Nezdálo se však, že by Seledith polevoval a dívka nic nenamítala.
,,Konečně poznám další kus světa a uvidím, jak se zde žije,'' radovala se v duchu Inees a s úsměvem pobízela Margaret dál.
Míjeli lesy, volné mýtinky, pole, louky, až dorazili k malému jezírku. Seledith zvedl ruku, na znamení odpočinku, a zatáhl za otěže splaveného hřebce Aria. Klusem dojel až ke břehu a přešel do pomalého kroku. Slunce svítilo a schylovalo se k pozdnímu dopoledni. Začínal být parný den. Inees následovala Seleditha, který s Ariem pomalu kráčel do vody. Bok po boku koně pomalu našlapovali měkkým pískem a nechali svá splavená těla omývat příjemně chladivou vodou.
,,Stůj,'' oznámil Seledith Ariovi a ten se ihned zastavil. Inees zatáhla svou klisničku za otěže a ta také zůstala stát na místě.
,,Necháme je odpočinout,'' usmál se Seledith na Inees a laskavě hladil Aria po šíji. Kůň spokojeně hrabal nohou a cákal na sebe vodu. Seledith ohnul kolena a nohama se zachytil sedla, aby ho kůň nezmáchal.
Margaret jako na povel také začala chodit a hrabat na místě, čímž ochladila nejen sebe, ale i Inees. Fontána čisťounké vody stříkala do výšky a padala na dívčinu hlavu.
,,Zatáhni jí za otěže, přestane,'' zasmál se Seledith. Inees přikývla, ale za otěže nezatáhla.
Po nějaké době, když koně i jezdci byli dosyta odpočatí, se přesunuli na břeh a Inees i Seledith znaveně sesedli. Sundali koním uzdečky i sedla a nechali je volně pást na louce.
,,Je tu krásně, viď?'' Usmíval se elfský král, zatímco pohledem přejížděl okolní krajinu.
,,Ano, moc,'' přitakala spokojeně Inees, ,,Vy už jste tu byl otče?'' Pohlédla mu do tváře.
,,Byl,'' přitakal král. ,,Ale je to tak dávno, jako by to ani nebyl můj život…'' smutně pokýval hlavou, zatímco pohled stále upíral kamsi do dáli. ,,Vždy jsem tu jezdíval se svým bratrem a sestrou, ale co zemřeli a otec s nimi, již jsem se do těchto míst nenavrátil. Až dnes,'' sklopil zrak a soustředěně si přehazoval malý modrý kamínek z ruky do ruky.
,,To je mi líto,'' tiše prohlásila Inees. ,,Jestli se mohu zeptat… co se jim stalo?''
,,Upíři,'' odpověděl klidně Seledith. ,,Naše království bylo známé, čarodějové, skřítci, hobiti, trpaslíci, víly a další všemožné bytosti nás hojně navštěvovali, neboť u nás elfů vždy nalézali klid a pochopení,'' usmál se při vzpomínce na minulost a po tváři mu přejel stín. ,,Jen upíři se bránili tomu, aby nás vyhledali. Upřímně, nejspíš nikdo toho nelitoval,'' zasmál se a opět vážně pokračoval.
,,Mysleli si, že se proti nim všichni spikli. Že uzavřením zákazu - tak tomu oni říkali, o vraždění živých bytostí je celý svět diskriminoval a sebral jim možnost zvětšovat své síly. Uznávám, dle mého bylo tohle jedním z důvodu, proč byl zákon sepsán. Přirozeně, upíři si nemohli jen tak z hladu zabíjet živé a zdravé čaroděje ani žádné jiné bytosti. Ale myslím si, že čarodějové se báli jejich moci, která by následovala.'' Odmlčel se a podíval se na Inees, která ho soustředěně poslouchala.
,,A před dvě stě lety upíry přestalo bavit podřizovat se čarodějům. Přesně támhle,'' ukázal kamsi do dáli napřaženým ukazováčkem. ,,V našem posvátném městě Elëindeel to vypuklo. Nějaký mladý upírek, který neovládl svou chuť po lidské krvi, zaútočil na čaroděje. Při soudu s ním šel Frell, nejmocnější ze všech živých… a místo obhajoby vyhlásil světu válku a poté zmizel,'' Inees pozorně poslouchala vše, co jí Seledith vyprávěl a vystrašeně kulila oči.
,,Zmizel?'' Dívala se nechápavě na Seleditha. ,,Nevěděla jsem, že to někdo dokáže,''dodala tiše.
Seledith nespokojeně pokýval. ,,Bohužel ano Inees. Čarodějové mohou také mizet, ale tak nějak… setrvají na místě a jsou na chvíli neviditelní, ale on… jednoduše se teleportoval,'' zamračil se Seledith. ,,Věděl jsem už jako dítě, že je tohle možné a znal jsem osobu, která to dokázala. Ale nikdy, vskutku nikdy by mne nenapadlo, že tuto schopnost bude mít Frell…''
,,A… jaká osoba to byla otče?'' Zmateně se otázala Inees.
,,Můj otec,'' oznámil prostě.
Když spatřil Ineesin obličej zračící nechápavost, pokračoval.
,,Byl hodně silný a statečný. Byl to prostinký elf, kterého jednoho dne potkalo neštěstí,'' začal jako by od věci Seledith a Inees trpělivě naslouchala, zda se jí dostane odpovědi na otázku. ,,Spadl z koně do mělké, avšak velmi zrádné bažinky a nebylo nikoho, kdo by mu mohl pomoci. Toho dne jel obhlédnout část svého rajonu, který udržoval pod správnou a vyrazil zcela osamocen. Již téměř bez naděje byl smířen se svou smrtí, když zaslechl dusot kopyt. Z posledních sil zakřičel o pomoc a té se mu dostalo,'' usmál se spokojeně Seledith, vzpomínaje na otce, který mu několikráte vypravoval svůj zážitek.
,,A?'' Ozvala se Inees, když se Seledith neměl k pokračování a zatoulal se do svých vzpomínek. ,,Kdo ho zachránil?''
,,Jistě, promiň,'' zasmál se Seledith sobě samému. ,,Věř nebo ne, ale zrovna okolo jela královna se svým služebnictvem. Ztratili se a hledali cesty domů, když narazili na mého otce. Její poddaní mu rychle přispěchali na pomoc. Dali mu najíst, napít a zabalili ho do dek. On jim na oplátku pomohl najít cestu. Královna byla tak vděčná, že si ho zavolala k sobě a pravila: ,Drahý elfe, pomohl jsi nám stejnou měrou jako my tobě. Tyto lesy jsou zrádné a bez tvé pomoci bychom byli ztraceni, avšak já se cítím být ti dlužná. Rozhodla jsem se něco ti darovat.'. Můj otec byl zvědav, co dostane a tak poctěn a potěšen zároveň souhlasil. Byl to však neobyčejný dar. Královna sama uznala, že takové dary nejsou běžné, ale že pro ni je to zbytečné a především nebezpečné, neboť je příliš na očích,'' vyprávěl dál Seledith. Inees již hořela nedočkavostí, začínala tušit, ale tak to přece nemohlo být…
,,A tak mu řekla,'' pokračoval neúnavně dál elf. ,, ,Královští potomci se rodí s neobyčejnými schopnostmi. Ví o nich jen pár zasvěcených, ale v poslední době se to až nebezpečně rozhlašuje. Teď jsem však já poslední, která tyto schopnosti má. Mé sestry a bratři již nejsou z čisté krve a tudíž se na ně schopnosti nemohli přenést, ale to přeskakuji jinam. Je pro mě moc nebezpečné žít s těmito nevyužitými schopnostmi, když jsem tolik na očích. Dlouhou dobu hledám někoho nepříliš viditelného a známého, ale také někoho statečného a spolehlivého, kterému bych své schopnosti mohla předat.' pravila prý. A tak po vděčném souhlasu mého otce proběhl jakýsi obřad jen mezi němi dvěma. Královna mu předala veškeré své schopnosti,'' skončil elf své vypravování.
,,Jaké všechny jsou ty schopnosti?'' Zadržela ho Inees. Seledith se zarazil a podíval se na dívku.
,,Co vím, tak královský lid se mohl teleportovat, vidět věci minulé, ale i budoucí a mluvit se zvířaty a rostlinami. Otec mi říkal, že veškeří princové či princezny objeví tuto moc před osmnáctými narozeninami. Pomalu, ale jistě se začnou objevovat… Jedno je však jasné - pár let po tom, co můj otec tyto schopnosti získal a co se stal králem, královnu někdo zavraždil i s celou svou rodinou. Tělo královniny dcery se nikdy nenašlo, nejspíš jí chudinku upíři odvlekli do svých doupat. Bylo to hned po soudu, o němž jsem ti říkal. Veškeří dvořané byli přítomni soudu a když se vraceli, Frell už měl hotovo. Dozvěděl se o královských schopnostech, ale ke své smůle královna předala schopnosti mému otci.
A princezna, také s čistou krví… ta se nenašla, jak jsem říkal. Upíři ji nejspíš zabili dříve, protože pro ně neměla žádnou cenu. Hlupáci,'' usmál se smutně Seledith.
Inees zadumaně přemítala v hlavě vše, co jí Seledith řekl a pozorovala přitom průzračnou hladinu, kterou čechral jarní větřík.
,,Stále jste mi však neřekl, co se stalo vaší rodině,'' vzpomněla si po chvilce Inees a podívala se elfovi do očí.
,,Máš pravdu, skoro bych zapomněl,'' usmál se. ,,Nějaký chytrák a špeh upírů se dopátral, že proběhl obřad. Došlo mu, že královna předala své schopnosti mému otci, který se stal také králem elfů, díky bezchybné předvídatelnosti, dokonalé paměti a dorozumívání se zvířaty, o čemž každý elf sní po celičký svůj život. Především se králem elfů stává ten nejsilnější. Když Frell zjistil, že po smrti královny na něm nepůsobí žádné její schopnosti, nedokázal pochopit důvod. Pak se objevil špeh a prozradil mu svou teorii. Frell neměl co ztratit a tak se tedy vydal za mým otcem. Dál si to dokážeš představit sama… já jediný přežil. Zachránila mne jedna nádherná elfka a dokud upíři nebyli vyhnáni, chránila mne,'' domluvil tiše Seledith a zvedl se z hebké trávy.
Inees dosud nikdy neslyšela nic o otcových příbuzných, nevěděla, co se tam venku děje. V lese byla vždy v bezpečí a ani nevěřila, že vůbec něco jiného existuje. Teď by byla ráda, kdyby o tom vůbec nevěděla.
,,Už bychom měli vyrazit nazpět Inees, začíná být parný den.'' S těmi slovy sebral sedlo a uzdečku a spokojeného Aria připravil na cestu.
,,Otče,'' odmlčela se Inees a zhluboka se nadechla. ,,Mohu vidět minulost?''
Seledith, který již seděl v sedle zaraženě pohlédl na Inees.
,,Tak mohu?'' Zopakovala Inees otázku.
,,Vždyť jsi elfka… žádný jiný elf kromě mého otce dosud žádnou z těchto schopností neměl,'' zavrtěl hlavou a usmál se. ,,Neboj, jsou to jenom sny,'' mrkl na ní a pobídl Aria směrem do lesa, z něhož přijeli.
Inees překvapeně koukala za elfem. Jak mohl vědět, co se jí zdálo?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Theresa Theresa | 4. října 2008 v 13:44 | Reagovat

Pekne. Jen doufam, ze poznamk v uvodu neznamenala, ze s touhle povidkou chces skoncit. Je uplne jina nez ostatni a proto se mi tak libi.

2 Mystary Mystary | Web | 4. října 2008 v 18:40 | Reagovat

Jak nikdo sem nechodí?!

Hele, hele!

Jsem ráda, že přibyla kapitolka, protože je moc pěkná! A stejně jako Theresa doufám, že s tou povískou nechceš seknout. Pokud nevíš, jak dál tak ji přeci nemusíš rušit:) Možná někdy přijde doba, dky s ek ní vrátíš, protože tě něco napadne.

Jinak ještě jednou... Kapitola je vážně hezká! :)

3 Nera Nera | Web | 4. října 2008 v 18:57 | Reagovat

Souhlasím s Mys, kapitola je vážně hrozitánsky hezká... opravdu moc nádherná překvapující... prostě bájo, pospěš zlatí rychle s další,... nebo nespěchej, ale snaž se, aby byla stejně perfektní!!

4 Hilda Hilda | 12. října 2008 v 20:17 | Reagovat

Pěkná povídka, už se těším na pokračování.

5 Jenny Jenny | Web | 19. října 2008 v 15:21 | Reagovat

Dlouho jsem u tebe nebyla:( Nějak vůbec nestíhám:( Ale kapitola je bezvadná...přidávám se mezi ty, co prosí o dalš pokráčko! Mmch, ne, že s touhle povídkou zkoncuješ, jestli jo, tak si tě najdu a to uvidíš ten tanec! :D A vůbec to neber jako výhružku:D

6 irene irene | 14. listopadu 2008 v 19:09 | Reagovat

kváááša!!!!!!!!!!

Ne fakt....už se těšim na pokráčko!

7 Zubatá Zubatá | Web | 5. března 2009 v 16:39 | Reagovat

Moc pěkný :). Vtáhne to do děje, je to procítěný... A vůbec, chce to pokračování, ale jak koukám, asi se ho nedočkám :(.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.